Od 1. ledna 2025 přináší novela zákona o veřejných sbírkách důležité změny, které výrazně zjednodušují proces pro pořadatele. Jednou z klíčových novinek je, že organizace již nemusí povinně registrovat sbírky, pokud peníze shromažďují pouze na bankovním účtu a neoznamují to jako sbírku. Další změnou je nový přehled o režijních nákladech sbírek, který zvyšuje transparentnost.
Veřejná sbírka je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčitého okruhu přispěvatelů na předem stanovený veřejně prospěšný účel (zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách). Shromažďování věcných darů není veřejnou sbírkou. Pozor na nutnost získání povolení (sankce až 500 tis. Kč).
Novela účinná od 1. 1. 2025 přinesla snížení administrativního zatížení pro pořadatele. V § 2 zákona je uvedeno, co se nepovažuje za veřejnou sbírku. Kromě sbírek od členů politických stran a hnutí, spolků svazů apod. a kostelních sbírek se nově za veřejnou sbírku nepovažuje ani shromažďování peněžních příspěvků na bankovním účtu, pokud nebylo jako sbírka podle tohoto zákona dobrovolně oznámeno a její konání osvědčeno. Tj. pokud organizace vybírá peněžité příspěvky od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pouze na bankovní účet, nemusí si již registrovat veřejnou sbírku povinně. Registrovat ji však může dobrovolně.
Registrace již není nutná zejména v případech, kdy organizace:
zveřejňuje svůj bankovní účet na webových stránkách; v médiích vyzývá k poskytnutí příspěvků; na internetu nebo fyzicky na akcích uvádí QR kód pro zaslání finančních prostředků na bankovní účet; fyzicky používá na akcích platební terminály pro platby kartou...
Novela definuje režijní náklady jako “náklady právnické osoby, která sbírku konala, nebo toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, vynaložené k dosažení účelu sbírky, zejména náklady na odměny pracovníků a náklady spojené s užíváním objektů a náklady na služby”. Při registraci (a také při propagaci) musí žadatel v rámci účelu sbírky uvést maximální procentní část čistého výtěžku, která může být použita na úhradu režijních nákladů.
Při vyúčtování veřejné sbírky pak právnická osoba uvádí:
• náklady spojené s konáním sbírky,
• čistý výtěžek použitý ke stanovenému účelu sbírky a
• čistý výtěžek použitý k úhradě režijních nákladů.
Od 1. 1. 2025 dokládá žadatel bezdlužnost jenom čestným prohlášením.
Pro případ konání veřejné sbírky formou prodeje předmětů nebo vstupenek zákon upravuje pojem prodejní cena, která v sobě nově musí obsahovat příspěvek do veřejné sbírky ve výši minimálně 40 % z této ceny.
V příloze k roční účetní závěrce musí být kromě jiného taky přehled o veřejných sbírkách.
Osvobození od daně z příjmů:
§ 19 y): úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8,
§ 19b odst. 2 písm. c): příjem plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel,
§ 19b odst. 2 písm. d): příjem přijatý z veřejné sbírky.
Dozvěděli jste se něco nového?
Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.
O autorce:
Ing. Anna Pelikánová
Senior účetní Connect Economic Group s.r.o.
Anna je uznávanou odbornicí na mnohá témata vedení účetnictví v ČR. Je za ní více než dvacetiletá praxe z finančního vedení nadnárodních korporací i výrobních firem. Jako autorka odborných publikací a lektorka seminářů na téma Účetnictví a daně pro nestátní neziskové organizace vzdělává další profesionály v oblasti účetnictví a daní v rámci celé ČR. Zodpovídá za profesionální služby, které klientům poskytujeme, a odborně vede celý tým CEG.
3. 2025
Comments